Ikonografie výzdoby:

Západní stěna:
jižní luneta: Aeneas odnáší otce z hořící Tróje
střední luneta: Souboj Aenea s Turnem
severní luneta: Turnův útok na trojské lodi
Na konických polích mezi výsečemi postavy hrdinů trojské války.

Čelní stěna
odleva: Ulyses, Pallas, Aeneas, Panthesilea

Protilehlá strana:
Achileus, Camilla, Turnus, Hektor

Ve středu a vrcholu klenby jsou tři obdélná pole:
ve středním:
Zeus s Hérou, Afroditou a Amorem

v levém poli:
Athéna, Héra, Poseidon, Hefaistos a Hermes, bohové stojící v trojské válce na straně Řeků

v pravém poli:
Apollon, Artemis, Afrodité, Ares a Skamandros, bohové stojící na straně Trojských

Mezi freskami drobné oválné medailony se symboly bohů:

Héra - páv, Zeus - orel, Apollon - labuť, Afrodité - holubice

Boční stěny pod korunní římsou s náměty Trotonů a Najád v protilehlých stěnách na jižní stěně Poseidon a na severní Obětování Ifiginie na Aulidě před odplutím řeckých vojsk k Troji.

 

Termíny plnění restaurátorských prací:

I. etapa

15. července - konec října 1999, není přesně určeno, odvisí od klimatických podmínek.
Tato etapa obnáší zpevnění, sejmutí všech dodatečných zdegenerovaných retuší, celkové čištění a vytmelení.

II. etapa

15. květen - 30. červenec 2000
retuše a závěrečné fixáže
restaurování všech kamenických prvků - hlavice, patky, schody, balustráda, podlaha

 

Vzhledem významu a kvalitě nástěnných maleb a plastické výzdoby se jedná o jeden z nejvýznamnějších a nejzávažnějších restaurátorských zásahů na památkových objektech v posledních letech v České republice.

 

V Praze 10. 9. 1999                                                                                     PhDr. Jan Vojta

 

restaurátorský průzkum a první etapa restaurování
nástěnných maleb v sala terreně valdštejnského paláce v Praze

B a c c i a  d e l  B i a n c o

 

Program Valdštejnské lodžie je vytěžen z homérského líčení trojské války. Hlavní osu vytvářejí tři pole, s prostředním Diem, doprovázeným manželkou Herou. Postranní podélná pole jsou osazena pěticemi Olympanů. V lunetách jsme svědky dramatických bojových scén z trojské války. Malířská část výzdoby tvoří jakési vyvrcholení práce italských tvůrců.

Malby vznikly v roce 1626 a jsou dílem Baccia del Bianco, který jako malíř patří k pozdnímu florentskému manýrismu. Štukatury jsou dílem Domenica Canevaleho a Santina Galliho. Jestliže se štuková výzdoba a celkový estetický ráz stavby zachovaly v poměrně dobrém, nezměněném stavu, nedá se totéž říci o výzdobě malířské. Ta je v exteriérovém provedení vždy choulostivější, také oko pozorovatele je na malbu náročnější než na prvky architektonické. Proto byly malby častěji oprašovány, opravovány a doplňovány. Jedním z pádných důvodů nejranějších oprav byla jistě statická porucha s následným rozestoupením klenby. Malby byly zásadně přemalovány v roce 1853 malířem Friedlem, další oprava proběhla v letech 1952-4. Poslední restaurátorský zásah proběhl v podzimních a zimních měsících 1977-8. Tehdy nebyly dodrženy základní technologické postupy a velmi brzy došlo k degradaci použitých materiálů a viditelným barevným změnám. V současnosti malby trpí standardními problémy exteriérových maleb, způsobenými extrémními exhalacemi a vlhkostí - blízkost Vltavy. Povrch překrývají silné vrstvy prachových a mastných nečistot i zakalených fixáží.

Výsledky průzkumu a použité metody průzkumu

Malby byly zkoumány v roce 1997 z pojízdného lešení a hydraulické plošiny v denním i umělém světle. Podrobná prohlídka byla doplněna bočním nasvícením a pozorováním ve spektru ultrafialovém i infračerveném. Materiály, které mají stejnou barevnost ve viditelném spektru, nemívají stejnou barevnost ve spektru infračerveném, navíc studium podkreseb a přípravných kreseb, objevovaných touto technikou, je velmi přínosné. Aparatura infračervené reflektografie byla propojena s počítačem, aby byla zvýšena rozlišovací a tím vypovídací schopnost snímků.

Podle ultrafialové fluorescence organických materiálů můžeme určit jejich podstatu, narušení i stáří. Hlavním přínosem však byla podrobná a pečlivá prohlídka malby na místě a porovnávání informací, získaných všemi metodami s laboratorním rozborem odebraných vzorků.

Malby jsou vytvořeny na dvouvrstvém omítkovém podkladu, jehož povrch byl kletován (vyhlazen). I když není malířská technologie a technika ve všech polích shodná, základní znaky freskové malby byly nalezeny. Denní díly - giornáty byly identifikovány ve všech větších polích a rytá kresba definuje hlavní figury scén. Rytá kresba, prováděná do mokré omítky, byla v našem případě ryta přes kartony. Přípravné kresby v životní velikosti - kartony byly vytvořeny na papíru v atelieru mistra. Fresková malba byla dotvořena trvanlivou temperovou technikou.

Barvy, které byly na čerstvou omítku nanášeny první (geometrické linie, červená podkresba, modré či zelené pozadí, podmalby drapérií), jsou ve výborném stavu. Odpadané vrstvy malby, a partie k tomu náchylné, jsou evidentně ty části, které byly nanášeny na už zavadající intonako, tedy ty, které vyžadovaly delší dobu malířského zpracovávání.

Podle laboratorního rozboru byly hojně použity žluté a červené okry, česká zem-zelená, smalt a uhlová čerň. Intensivnější zeleně bylo docíleno přimícháním olovnato-cíničité a neapolské žluti i auripigmentu, tedy pigmentů, jejichž výskyt není v českých zemích v nástěnné malbě běžný. Ve všech úlomcích malby byly identifikovány zbytky konsolidačních roztoků, které vypovídají o vývoji restaurátorského umění.

Postup restaurátorských prací v roce 1999

V letošním roce byly sejmuty povrchové nečistoty, zvětralé a zakalené retuše a přemalby. Nevhodné tmely byly odstraněny, nerozpustné přemalby vyžadují náročnější technologický postup a jsou snímány v několika fázích. Uvolněná barevná vrstva (někde v puchýřích) je postupně upevňována, hloubkové zpevnění je třeba provést především v statických trhlinách. Před nadcházející zimou je třeba dokončit tmelení, které bude technologicky kopírovat italskou techniku.

Míra retuší bude zajisté jedno z důležitých témat konzultací památkářů s restaurátorským týmem v příštím roce. Zkoušky retuší, které pomohou vyhodnotit nejvhodnější pojidlo, budou provedeny již letos a prověří je nadcházející zima, protože pražské ovzduší patří mezi nejagresivnější z evropských měst. V Sala terreně budou osazeny měřící čidla, které budou monitorovat veškeré změny teploty a vlhkosti i promrzání klenby.

V Praze 5. září                                                                                         Tomáš Berger ak. mal.

 

Valdštejnský palác - sala terrena
malířské restaurátorské práce

 

Autor maleb Baccia del Bianco, doba vzniku maleb kolem roku 1626

Malířské restaurátorské práce byly zahájeny okamžitě po předání rozměrného prostorového lešení 19.srpna 1999, a to zkouškami rozpustnosti degradovaných fixáží a retuší. S ohledem na organizační problémy jsou práce rozdělené na dvě etapy; v letošní sezóně do poloviny října budou odstraněny již zmíněné rest. zásahy z poslední opravy v letech 1977-78. V současnosti probíhá další očišťování povrchu maleb (včetně odstraněni ptačích exkrementů) a jejich průběžné zpevňování, jsou nebo již byly odstraněny nefunkční tmely (vysprávky defektů nosných omítek), na některých polích bylo započato s tmelením klasickými vápennými štuky. První pracovní etapa bude ukončena s dostatečným předstihem před nástupem mrazů, takže restaurátoři mohou na povrch maleb nanést ochrannou fixáž. Přestávka do začátku další sezóny je nanejvýše výhodná pro dokonalou karbonataci povrchu vápenných tmelů. Během zimy dojde ke sledování povrchu maleb a budou provedena některá kontaktní měření (např. zjištění rosného bodu na povrchu či uvnitř omítek).
Při výše zmíněných operacích jsou využívány poznatky podrobného restaurátorského průzkumu z roku 1997, jehož autory jsou Petr,Tomáš a Vlastimil Bergerovi ak. mal.

Okruhy problémů, které řeší restaurátoři a historici umění SÚPP v první pracovní etapě:

-odstraněni zakalených fixáží a retuší z poslední opravy - nedochovaly se rest. dokumentace-podle informací pamětníků byly použity vodné disperze metakrylátů a vaječné emulze.Práce probíhaly v zimním období, což se negativně projevilo na jejich trvanlivosti.

-lokální odstranění (některých) ztmavlých retuší z předešlých oprav (identifikovány jsou opravy z roku 1851 - malíř Friedl, v sedmdesátých letech 19. stol. měl malby opravovat malíř Petr Maixner, v r. 1952-malíř Bohumír Číla); přístup kompromisní s ohledem na jejich rozpustnost a soudržnost s originálem.

Ve druhé pracovní etapě budou malby retušovány a opatřeny ochrannou fixáží. Práce zahájí restaurátoři, jakmile to umožní počasí na jaře roku 2000 (stabilní teploty nad 10 stupňů Celsia, dostatečně prohřáté nosné omítky maleb) a dílo předají investorovi do konce července 2000.

Restaurátoři jsou držitelé licencí ministerstva kultury ČR s příslušnou specializací a všichni absolvovali restaurátorskou speciálku Akademie výtvarných umění v Praze.  Jsou to :

Petr, Šárka, Tomáš a Vlastimil Bergerovi, Jiří Čech, Josef Čoban, Zlatica Dobiášová, Jan Frühanf, Lenka Helfertová, Jan Horký, Olga Jeřábková, Petr Stirber, Václav Špale, Jana a Tomáš Záhořovi.

 

V Praze dne 8. září 1999                                                                          Josef Čoban ak.mal.